Seznamte se s nejsilnějšími vojsky na světě. Business Insider dal dohromady seznam nejmocnějších armád planety. Z následující infografiky vyplývá, že top armádu mají v Americe, Rusku, Číně a v Indii. Co se týká Evropy, tady zabodovaly Francie a Velká Británie. Sousední Německo je na 10. místě.
A co se hodnotilo? Průzkum zohledňoval nejen počet vojáků a obyvatelstva dané země, ale i rozpočet, množství zbraní, bojových letadel, námořních lodí nebo tanků.
Zdroj: sputniknews.com
Infografika z posledního zářijového dne ukazuje, jak by si vedly politické strany v současné době. Na základě průzkumu společnosti Median si ve volebním modelu nejlépe vede ANO s 31 % hlasů. Oproti minulému průzkumu strana mírně polepšila.
Při volební účasti, jenž by činila 64 %, by se na druhém místě umístili Piráti s 13,5 % hlasů, třetí by skončila ODS, která by získala o procento hlasů méně.
Zdroj: Multimedia.ctk.cz
Už tento víkend můžete svým hlasem rozhodnout o tom, kdo bude naši zemi reprezentovat v Evropském parlamentu. Věnujte výběru kandidátů chvíli svého času, ať nám nakonec zase nezbude než nadávat po hospodách. A co se bude konkrétně po volbách dít?
Zdroj: europarl.europa.eu
Právě v tento den, 21. srpna, se „slaví“ 50leté výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. My se v dnešní infografice podíváme, jak to tehdy bylo s emigrací – kdo emigroval, kam nejčastěji a kolik lidí vůbec z Československa uteklo.
Od srpna 68 do konce roku 1969 opustilo Československo více než 100 000 obyvatel, dalších 150 tisíc pak v následujících 20 letech, první vlna emigrace byla tedy největší. Mezi nejznámější emigranty patří spisovatelé Milan Kundera a Josef Škvorecký, dále asi nejvýznamnější český režisér Miloš Forman, písničkář Karel Kryl či designérka Eva Jiřičná. Nejčastěji se „utíkalo“ do Rakouska, Velké Británie do USA či do Kanady.
Ne všichni pak měli takové štěstí při přechodu hranic, mezi lety 1948–1989 zahynulo nejméně 282 lidí, reálný počet však bude nejspíše vyšší – nejčastější příčina smrti pak bylo zastřelení, následováno elektrickým proudem v oplocení, tzv. elektrickým zařízením ochrany státní hranice. Na další statistiky se podívejte přímo do infografiky a připomeňte si tak události tohoto významného dne.
Zdroj: info.cz
Minulý týden se odehrával ve znamení diskuzí o výsledcích voleb – ty však stále neutichají a budou tvořit významné téma i po následující týdny. My se v dnešní infografice podíváme ale na to, co vůbec taková radnice musí před volbami zařídit, aby mohl občan následně bez problémů odvolit.
Jednak je to samozřejmě roznos volebních lístků lidem do schránek, dále pak zajištění prostor a také dostatku osazenstva v samotných volebních komisích. Do samotných volebních místností je pak nutné sehnat 10 konkrétních věcí – schválně, zavzpomínejte na svou návštěvu volební místnosti před týdnem a zkuste dát dohromady alespoň osm věcí, kterých jste si tam všimli a bez kterých by to nešlo. Pak se teprve podívejte na obrázek pod článkem.
Volby rozhodně nejsou levná záležitost; zajímá vás, kolik musí do voleb investovat jednotlivé části Prahy? Ty, které na dotaz Pražského deníku odpověděly, uváděly částky v rozmezí jednotek milionů korun. Přesná čísla jako vždy naleznete v infografice.
Zdroj: Pražský deník